O mém osobním hledání vesmírné rovnováhy mezi prskáním a předením

What can you do today that you couldn't do a year ago?

29. září 2017 v 9:57 | S |  Rozjímání
Na tuto otázku jsem narazila při brouzdání po FB, konkrétně na stránce mého oblíbeného positive-thinkera Prince Ea.

Oslovila mě právě z toho důvodu, že jsem se už dlouho chtěla zastavit a ohlédnout se za uplynulými měsíci, ale vždy to nějak mělo tendence stáčet se do negativní spirály stylem "kolik cílů a přání jsem si nezvládla splnit a jak mi ten čas utekl a já jsem ZASE nic neudělala". Na to se pak špatně kouká a člověku to na náladě nepřidá.

Ale vzhledem k tomu, že se snažím cílevědomě se vyhýbat takovým pohledům, chytla jsem se této otázky s nadšením, protože je položena tak, aby se člověk zamýšlel jen nad hezkými věcmi.

Co můžeš / dokážeš dělat dnes a přitom jsi to loni dělat nemohl/nedokázal?

Není to geniální?

Ta otázka se neptá, co jsem udělala či neudělala za loňský rok? Promarnila jsem ho nebo využila?

Ta věta nedává prostor výčitkám, co vše jsem nestihla, nepříjemným pravdám, že jsem něco nezvládla vlastní vinou, nepovede to k sebemrskačství, že se nemůžu spolehnout ani sama na sebe.

Nenavádí mozek k přemýšlení nad nepříjemnými záležitostmi.

Prostě a jednoduše se ptá na to, co jsem za poslední rok získala a jak mě to obohatilo.

Co nového dokážu, co nového umím? V čem jsem pokročila? V čem jsem lepším člověkem?

A s takovým náhledem na věc, tedy že ten rok vám neproplynul kolem, ale že vám něco DAL, tak s takovým pohledem se nelze ohlížet a vidět jen negativa.

A tak se tedy zamýšlím, co mohu či dovedu dělat já...:

1) Mohu se hrdě hlásit k novému příjmení, k nové rodině.
2) Mohu si oddechnout, protože svatbu máme za sebou a dopadla skvěle.
3) Máme, ze zajímavého božího řízení, byt jen pro sebe a můžeme být konečně sami sebou, respektive konečně zjišťovat, jaké to je žít sami za sebe.
4) Můžu si v tomto bytě konečně zanořit nos do hebkého vrnícího kočičího kožíšku.
5) Můžu si začít vybavovat byt po svém a udělat z něj hnízdečko podle našeho gusta.
6) Můžu mít volnější večery, protože jsem zvládla najít si jinou práci s menšími nároky na můj volný čas.
7) Můžu si oddechnout, protože vydržím-li, pak budu mít proplacené léto a budu si moct užít léto bez práce.
8) Dokážu učit i děti, o čemž jsem si myslela, že je nad mé síly.
9) Dovedu i zařvat, což pro mne, člověka nekonfliktního, je neskutečný pokrok.
10) Zvládám stres s mnohem větším nadhledem než loni.
11) Umím se dívat kolem sebe a opravdu VIDĚT.
12) S tím souvisí i to, že už umím lépe rozlišit věci potřebné od nepotřebných a že už nejsem "clutter-blind".
13) Díky literatuře a dalším vlivům se dovedu nad sebou lépe zamýšlet a nastavovat si zrcadlo.

Toto jsou body, co mě momentálně napadají. Asi jich bude víc. Věřím, že ano.

Ale počet není důležitý.

Důležité je totiž to, že jsem dokázala najít pozitiva.

A hlavně - když si je zpětně čtu, vyvolávají ve mně jen krásný pocit radosti, zadostiučinění a dodávají mi motivaci, nadšení a celkově vlnu nové energie do života a chuti si jej vzít do rukou ještě pevněji a pracovat na sobě o to víc, abych pak měla takovýto seznam příště ještě delší!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama